Jako malá holka s rodinou jsme bydleli opravdu v malém bytě. Ani nevíte, jak moc mě to vadilo, proto jsem záviděla všem okolo, kteří bydleli ve velkém domě. Také, abych se zmínila, koho jsem myslela tím okolo, tak to byly hlavně mí spolužáci, protože všichni moji spolužáci právě bydleli ve velkém domě. Samozřejmě, že někteří spolužáci také měli byty, ale ty byty byly prostorné a hlavně tam bylo tolik místností, aby tam každý měl své soukromí. Nejhorší bylo, že my jsme se o jeden menší pokoj museli dělit tři sourozenci. Opravdu mi dáte za pravdu, že to muselo být opravdu katastrofální. Kolikrát jsme se také tak hádali, že to už nešlo vyřešit.
Potom se hádali i naši rodiče. Když se hádáme my, že prý jsme všichni jako psi, takže podle mého názoru je nejlepší, že také lidé by si měli uvědomit, kolik mají dětí a kolik potom mají místnosti v malém bytě, pokud mají opravdu veliký dům, tak je to potom samozřejmě něco jiného. Je opravdu veliký rozdíl, když máte třeba tři děti a veliký byt, nebo když máte tři děti a malinkatý byt. Byt, kde není zahrada. Tohle právě byla moje podmínka, že jsem chtěla bydlet opravdu skoro kdekoliv, ale aby tam byla veliká zahrada.
Co chcete dělat? V létě se psem a nebo s dětmi? To nejlepší je, když všechno vypustíte jednoduše na zahradu. Takhle to vždycky říkala moje babička i prababička, že je nejlepší, když se neví, co se má dělat, že se má všechno vypustit na zahradu. A já se tímhle heslem řídím. Vždycky jsem chtěla opravdu veliký dům, ale bohužel se mi to nikdy nepodařilo. Ještě budu doufat, že třeba někdo se někdy umoudří a partner bude chtít také mít veliký dům. Zatím máme byt, ale nestěžuji si. Sice mi vadí, že nemáme zahradu a že se tam mačkáme, ale máme se rádi. U nás je důležité, aby se všichni měli rádi a aby doma v rodině byl klid a pohoda.